1. Rozžíhám stále své světlo,
hasne mi, nevím však proč.
Možná, že říci mi chceš, všechno že hra lásky je.
Chtěl jsem nabídnout z darů,
číš plnou ctností ti dát,
pohár však zůstává prázdný,
prázdno je též v domě mém.
Mé nic si, Pan můj, vezmi,
dávám ti všechno, co jsem.
2. Jsem jako dítě, jež pláče,
vzhlédne a začne se smát,
znovu a znovu šat měním,
vždyťto vše hra lásky je.
Přicházím znovu si hrát,
tak mi to stačí, já vím,
vždyť, Pane, vyhraješ ty,
ajájen milovat mám.
Vždy znovu hledám tvou tvář,
k tobě se vracím vždy rád.
3. Nyní snad milovat umím,
vezmi si, Pane, ten květ.
Oblékám znovu tvůj šat,
naše hra lásky jde dál,
naše hra lásky jde dál.