1. E m Kde jenom jsi, kam jen bych šel,
kdybych já D lásku tvou nena E m šel.
Kde jenom jsi a co bych měl,
kdybych tvé D volání nesly E m šel,
kdybych se D zavřel sám do svých E m snů,
jak strach planých D jabloní z jarních E m dnů,
kdybych se D lásky včel musel vzdá C t,
co jen bych A m měl, kam jen bych E m šel.
D C D E m D C D
R: E m Ke Gol D gotě k C ráčí D ,
E m stoupá D stále C výš D ,
E m mnohým D je to k C pláči D ,
E m mnohým D na ob C tíž D ,
E m někdo D zná ho j C ménem D ,
E m někdo D pro ten C pád D ,
E m tím jak D rostla bo C lest D
E m říkal D mám tě rád, C rád. D
2. E m Kde jenom jsi, když jsem tu sám
a světskou D lež už nepostrá E m dám.
A proč jen chci tvý stopy znát,
když stejně D vím, že přijde i pá E m d.
Až budou D po mně plivat a E m řvát,
a budu D chtít mít jako ty E m rád,
na planý D jabloni bude květ C ,
pro tento A m svět.
E m D C D E m D C D