1. Když Je E žíš šel A přes tu Judskou E zem,
druhům svým věrným řek: Pojďte, H 7 jdem.
Dneska v E Káni je svat E 7 ba,
bude A tam i máti E dim má,
dnes je v E Káni H 7 svatba, tak tam E jdem.
2. Svatby E té ve A selý ruch a E rej,
nocí zní přes celou Gali H 7 lej.
Máti E volá na sy E 7 na:
Zůsta A li jsme bez ví E dim na!
A to E by byl H 7 svatby konec E zlej.
3. V Káni E maj šest A štoudví kamen E nejch,
Ježíš dal do každý vodu H 7 vlejt.
Voda v E kádích zapě E 7 ní,
ve ví A no se promě E dim ní.
Vína E dost: Hej, H 7 správce, nalejt E dej!
4. Proč dal E víc, než A hosti vypít E chtěj,
proč dal víc, než třeba, znát mi H 7 dej?
Já čet E jsem u Kalví E 7 na,
že pět A set litrů ví E dim na
šest štou E dví má, H 7 Bůh jim pože E hnej.
5. Podstat E ný je A pití vína E sled,
nejlepší víno se dává H 7 hned.
A jak E času přibej E 7 vá,
to hor A ší se nalej E dim vá.
V Káni E maj nej H 7 lepší napo E sled.
6. V žití E tvém při A bejvá dalších E let,
nečekej nejhorší napo H 7 sled.
Bůh na E sklonku tvého E 7 dne
dá ti A víno výbor E dim né,
výbor E né ví H 7 no až napo E sled.
7. V žití E tvém dnes A každá radost E tvá,
radost tu úplnou předjí H 7 má.
V svý smr E ti jen přejdeš E 7 most,
Bůh za A volá: Další E dim host,
novej E host k nám H 7 vešel na slav E nost!
8. Víno E tvé vý A borné pít mi E dej.
Říká H 7 Bůh: Jen E dnes už ochut E 7 nej.
Hle, ka A lich můj oplý E dim vá,
v něm čas E se ti otví H 7 rá,
kalich E můj op lývá, přijí mej.