1. Ach můj nejsladší Ježíši,
tys dárce žití mého,
zdroj blaha plyne v hojnosti
mně z hlubin srdce tvého.
Můj Pane, věčná láska tvá
vše živí, zachovává
a ze všech tvorů nejvíce
nám milostí svých dává.
2. Tys přišel abys zachránil
ty ovce, které hynou,
a krví platíš velký dluh,
který byl jejich vinou.
Kam zbloudily od tvé cesty,
tam za nimi přicházíš
a nástrahy všech nepřátel
mocí své lásky maříš.
3. Má lásko, na níž kříž přibitá
i ranami mých hříchů,
ty stále ke mně promlouváš;
dost nebude mých díků
za kříž, to světlo v temnotách,
jež život znovu vrací,
za každý den tvé štědrosti,
jež z tvých ran vykrvácí.
4. To však ti ještě nestačí,
chceš nadto dávat Otci
i bolest ducha s krví svou
a zůstat bez všech posil;
být od něho též opuštěn
ve svém posledním boji,
říct Dokonáno! před Matkou,
jež blízko kříže stojí.
5. Zde na oltáři znovu se
tvá oběť zpřítomňuje,
chceš s námi být po všechny dny,
to je tvá svatá vůle.
Spolu s tebou, veleknězem,
slavíme nekrvavě,
co na Golgotě vykonals
nám k spáse, Otci k slávě.
6. Žít máme tak, jak ty jsi žil,
proto nás sytíš chlebem;
ten chléb je živé tělo tvé,
bez něj žít nedovedem.
Ty jsi kmen a já ratolest,
mám všechno jenom z tebe,
přijď ke mně dobrý Ježíši,
v tobě je předzvěst nebe.
7. A k poslednímu setkání,
až budeš vážit mé dny,
chci přinést všechnu lásku svou,
ty na ni, Pane, shlédni.
Dej, aby byla silnější
než všechny moje chyby,
a odměň ji svým dědictvím,
jak jsi všem věrným slíbil.