1651
Na své tváře padáme
Vstup
1. Na své tváře padáme
před tvou velebností,
oběť, kterou chystáme,
přijmi s laskavostí,
jak ji k věčné poctě tvé
Ježíš ustanovil,
než za naše spasení
na kříži krev prolil.
Před evangeliem
2. Kdo je z Boha, pravil Pán,
slovo Boží slyší;
má své nitro dokořán
a hluk světa ztiší.
Tak se ztiším dnes i já
před tebou, můj Pane,
ať v mé mysli pravda tvá
i v den všední plane.
Obětní průvod
3. Chléb a víno, Bože náš,
tobě obětujem;
srdce, které jen ty znáš,
tobě zasvěcujem.
Přijmi je a proměň je
jako ten chléb s vínem,
ať se navždy tajemně
sjednotí s tvým Synem.
4. Duše, teď se rozlétni,
ke svatému kříži,
kde na hoře obětní
Otcův hněv Syn smíří.
Ježíš se přibližuje,
jde vstříc lidu svému,
odpuštění slibuje.
Klanějme se jemu.
Přijímání
5. Kristus na zem sestoupil
a k Otcově chvále
krví svou nás vykoupil;
zemřel, živ je stále.
Zvěstovaný Mesiáš
pouta smrti láme.
Tobě, Králi, hosti náš,
duši otvíráme.
6. Pane, já nejsem hoden
tvého navštívení,
mnohým hříchům podroben,
světlo ve mně není.
Ale ty jsi světlo mé,
pokrm duše mojí,
jenž mě v lásce přítomné
s věčnou láskou spojí.
7. Když jsi chodil Judeí,
mnohý toužil, Pane,
dotknout se tě s nadějí,
že se zázrak stane.
Já tě cele v srdci mám
jako chléb svůj denní;
kéž tě s vírou přijímám,
věčné uzdravení.
Závěr
8. Kéž zpěv díků za tvůj dar
v našich srdcích vládne,
ať v nás živé lásky žár
přes den nevychladne.
Buď tvá svatá oběť v nás
neustále živá,
zůstaň s námi dnes i v čas,
kdy se připozdívá.
Zpěvník pro scholy 2026
2026