2036
Studna
Licence: BY-NC-SA (uv. původ, ne-komerčně, zach. licenci)
1. D Křišťálem, co G rozlévá se, Em hladina svíA tí,
svět D věcí dřív tak G významných pryč Em náhle se říA tí,
už F nechybí nic Dm z toho, co dříA# v jsi chtěl C mít,
vždyť jen kdo D v dlani své nic G nesvírá, se Em můF#m že G sklonit a píD t.
2. D Na kolenou G před studnou, když Em hlava se skláA ní,
rty D touží kapek G dotknout se, co Em je popoháA ní?
Co F oči touží Dm vidět, když A# žár osleC pí?
A kdo zná D tajemství, proč G všední věc se Em stáF#m vá G lékem, kdo vD í.
R: D Jen kdo se F#m skloní, ten sG ílu zíA skáD vá. F#m Hm G
Kdo D sám sebe F#m vzdá se, ten sG ílu zíA skáD vá, F#m Hm G
kdo D pýchu svou F#m ztratí, ten sG ílu zíA skáD vá, F#m Hm G
kdo D svého nic F#m nemá, ten sG ílu zíA skáD vá. F#m Hm G
Zpěvník pro scholy 2026
2026