Hospodine, pomoz! Se zbožným je konec,
berou za své věrní mezi lidmi.
Jeden druhého svou řečí šálí
mluví úlisnými rty a obojakým srdcem.
Kéž Hospodin zcela vymýtí ty úlisné rty,
jazyk, co se velikášsky chvástá,
ty kdo říkají: "Náš jazyk převahu nám zaručuje,
máme přece ústa. Kdo je naším Pánem?"
"Pro útlak ponížených, pro sténání ubožáků
teď povstanu," praví Hospodin, "daruji spásu
tomu, proti němuž svévolník soptí."
Co vysloví Hospodin, jsou slova ryzí,
stříbro přetavené do kadlubu v zemi,
sedmkráte protříbené. Ty je, Hospodine,
budeš střežit, navěky nás budeš chránit
před tím pokolením, kolem obcházejí
svévolníci, vzmáhá se mezi lidmi neurvalost.
Co vysloví Hospodin, jsou slova ryzí,
stříbro přetavené do kadlubu v zemi,
sedmkráte protříbené.
Co vysloví Hospodin, jsou slova ryzí,
stříbro přetavené do kadlubu v zemi,
sedmkráte protříbené.