R: Ty, lidský synu, slyš.
1. Řekni synům svého lidu:
spravedlnost nevysvobodí spravedlivého
v den jeho nevěrnosti,
svévole nezpůsobí pád svévolníka v den,
kdy se odvrátí od své svévole.
2. Řeknu-li o spravedlivém, že bude žít,
ale on se začne spoléhat
na svou spravedlnost
a dopouštět se bezpráví,
nebude se připomínat
žádný z jeho spravedlivých činů,
ale zemře pro bezpráví,
kterého se dopustil.
3. Řeknu-li o svévolníkovi:
zemřeš!, ale on se od svého hříchu odvrátí
a bude jednat po-dle práva, vrátí zástavu,
nahradí, oč koho odral
a nebude se dopouštět bezpráví,
bude žít a nezemře.
4. Žádný z jeho hříchů, kterých se dopustil,
se mu nebude připomínat,
začal jednat podle práva a spravedlnosti,
jistě bude žít.
R: Ty, lidský synu, slyš.
5. Synové tvého lidu si o tobě povídají
u zdí a u vchodů do domů a mluví mezi sebou,
jeden s druhým: pojďte a poslechněte,
jaké slovo vychází od Hospodina!
6. Přicházejí k tobě,
jako když se schází lid k rokování,
a sedají si před tebou jako můj lid.
Poslouchají tvá slova, ale podle nich nejednají.
V ústech mají horoucí slova o tom, co udělají,
ale jejich srdce tíhne za jejich mrzkým ziskem.
Tys pro ně jako ten,
kdo horoucně a krásně zpívá a pěkně hraje.
Poslouchají tvá slova,
ale vůbec podle nich nejednají.
Až to přijde, a už to nadchází, poznají,
že byl mezi nimi prorok.