1. G Pro mě tak všední,
D add2 obyčejnej den, C
G trochu se mračil,
D add2 to že déšť si A m padal jen,
G samota snad, či D add2 ticho nedělní,
C G vedlo mě tam,
kde D add2 byly dveře A m kostelní.
R: G Jak bych už znal ta mís D add2 ta,
C jak bych tu už byl, A m
G jak bych ten vzduch už D add2 dýchal,
C jako bych už žil. A m
2. G Vešel jsem dál,
už D add2 ne tak strašně sám,
C G mluvil tu kněz, tak D add2 stojím,
s lidmi A m poslouchám,
G prý je to Ježíš, D add2 kdo můj příběh zná,
C proč jen ten G jeho kříž
se D add2 mi tak hrozně A m podobá.
R: G Jak bych už znal ta mís D add2 ta,
C jak bych tu už byl, A m
G jak bych ten vzduch už D add2 dýchal,
C jako bych už žil. A m
3. A G prý byl ráj,
kde D add2 člověk šťastně žil,
C když já G zavzpomínám, já D add2 vím,
já také A m šťastný byl.
Pak jen G stalo se něco D add2 jinak,
než Bůh chtěl,
C co mě spá G jelo s rájem,
D add2 na to už jsem A m zapomněl.
R: G Jak bych už znal ta mís D add2 ta,
C jak bych tu už byl, A m
G jak bych ten vzduch už D add2 dýchal,
C jako bych už žil. A m
4. G Skončila mše,
D add2 vyprázdnil se chrám,
C G přestalo pršet
D add2 a já zůstal s A m křížem sám,
G nebylo cítit D add2 horko ani mráz,
C jediné, G co jsem věděl,
D add2 že jsem příště A m přijdu zas.
R: G Jak bych už znal ta mís D add2 ta,
C jak bych tu už byl, A m
G jak bych ten vzduch už D add2 dýchal,
C jako bych už žil. A m