1. Ó, Matko Páně, Matko rajských krás, Ty víš, co srdce tíží, /
pojď milostí v mou duši chvíli zas, když bol se kolem šíří, /
do rukou svých vem srdce bloudící, dej smilování duši prosící. /
Maria, Maria, Maria.
2. Pojď se mnou krajem mého domova, do lesů vonných květů, /
pojď se mnou krokem z domu otcova, do širých dálek světů, /
buď světlem lásky v temnu duše mé, buď v žití vše, co moje jediné./
Maria, Maria, Maria.
3. Pojď krajem lásky vlasti nejdražší, sbor věrných Tvých zde jásá, /
a staletí vzpomínka nejsladší, hlas otců Tebe hlásá, /
to národ Tvůj se k Tobě obrací, jenž víru svou u Tebe neztrácí. /
Maria, Maria, Maria.
4. Pojď k nemocným, jimž život prchá v dál, jim smutek v duši utiš, /
vrať světlo lásky, kde je život vzal, volání moje uslyš, /
dej zdraví tam, kde duše odchází a dobro tvé kéž vždy nás provází./
Maria, Maria, Maria.
5. Pojď k zemřelým, již trpí muka zlá, vem v milost prosbu vroucí, /
vždyť Tvoje láska slitování má nad duší nehynoucí, /
Ty bolest mou i prosby moje znáš, Ty vyslyšíš Zdrávas i Otčenáš./
Maria, Maria, Maria.
6. Zář květů bílých věncem nádhery Tvůj zdobí stánek svatý, /
a srdcí věrných něžné údery v ten úsměv vděkem jatý, /
to vše je láska, kterou, Maria, na celém světě zní ti Gloria. /
Maria, Maria, Maria