1. Stála Matka litující,
u dřeva kříže plačící,
/: když pněl na něm Kristus Pán. :/
R: Pros za nás, Matko milosti,
ať krev Syna, tvé žalosti,
/:na nás nejsou ztraceny :/
2. Jejížto srdce žalostné,
zarmoucené a bolestné
/: prorazil meč z obou stran. :/ (R:)
3. Ó, jak smutná a žalostná
byla ta Matka milostná
/: pro Syna jediného. :/ (R:)
4. Což kvílela a želela
všetrnoucí, když viděla
/: muky Synáčka svého. :/ (R:)
5. Když zde v světě tělo zhyne,
duše z něho se vyvine.
/: Dej, by šla do radosti. :/ (R:)