R: Gb mi Tys moje útočiště, Tys D moje útočiště,
A zahrneš mě radostí, za E hrneš mě radostí.
Gb mi Tys moje útočiště, Tys D moje útočiště,
A zahrneš mě radostí ze H záchra D ny.
1. Gb mi Šťastný je ten, komu byla od D puštěna nepravost,
jehož A hřích je přikryt, jehož h E řích je přikryt,
Gb mi Šťastný je člověk, kterému Ho D spodin
nepřič A ítá vinu, v jehož duši ne H ní klamu.
2. Gb mi Vyznal jsem se ti ze svého hří D chu,
svou A nepravost jsem nezataj E il.
Řekl jsem: „Vy Gb mi znávám se Hos D podinu
ze své ničem A nosti.“ E
A tys’ Gb mi mi odpustil, co jsem do D pustil,
co jse A m zavinil hříchem, co js E em zavinil hříchem.
A tys’ Gb mi mi odpustil, co jsem do D pustil,
co jse A m zavinil hříchem, co H jsem zavinil hříchem.
3. Gb mi Radujte se z H D ospodina
A a těšte se, spr E avedliví,
jásejte Gb mi všichni, kdo jst D e upřímného srdce.
kdo jste A srdce upřímné H ho.