1.         Hospodin ráčí           sám pastýř           můj býti, 
          nebudu v ničem           nedostatku míti. 
          On na           pastvinách pase           mne rozkošných, 
          uvodí včasně           k pramenům vod           živých. 
          Pro jméno           své mou           duši občerstvuje, 
          po stezkách           přímých šťastně           provozuje. 
           
  2.         Byť se           mi jednou           dostalo i jíti 
          údolím stínu           hrůzyplné smrti, 
          tys, Pane,           se mnou,           nebojím se           zlého, 
          z berly těším           se, též           i z prutu tvého. 
          Ty sám           mne sytíš           hojně při           svém stole, 
          když na           to hledí           moji nepřátelé. 
           
  3.         Ty olejem           mou hlavu           pomazuješ, 
          i kalich můj           sám štědře           naplňuješ. 
          A tak pokud           mi dopřáváš           života, 
          tvá provádí           mne milost           i dobrota. 
          I budu v Páně           domu přebývati, 
          po všechen           svůj věk           jej oslavovati.