1. D Když Hm Bůh v své D moci povstaA ne,
D dav G nepřáHm tel se rozvaA ne
G a D před ním Hm pryč se A skliD dí,
D tu Hm uteD kou mu od tváA ři
D zlost G pášíHm cí a modláA ři,
G i D kdo ho Hm nenáA viD dí.
Hm Jak větrem A dým se Em rozháF#m ní,
Hm tak rozžeF#m neš je v Em žehráA ní
D svou G rukou D trestaEm jíHm cí,
Em a jak se D náhle Hm rozplýEm vá
D vosk, G když jej Hm oheň Em ohříA vá,
Hm tak zhynou G bezbožA níD ci.
2. Tu spravedliví po celý
den před Bohem se veselí,
jej svými slaví zpěvy,
tu budou plesat s radostí
a poskakovat s vděčností,
když Pán se jim sám zjeví.
Nuž, žalmy Bohu zpívejte
a jméno jeho vzývejte,
svou cestu tomu spravte,
jenž v oblacích se vznášívá
a Hospodin se nazývá,
vždy srdcem svým ho slavte.
3. Plesejte před ním, vzdejte čest,
on sirotků sám Otec jest
v své lásce přebohaté.
On vdov je mocný ochránce
a před útiskem zastánce,
Bůh v svatyni své svaté.
Samotné v domy rozplodí,
z okovů vězně vyvodí,
jsou v očích jeho drazí,
však vzpurné, již se rouhají
a láskou jeho zhrdají,
Pán v zemi pusté sází.
4. Ó Bože, hojný v milosti,
tys vyprostil lid z úzkosti,
zlost nepřátelů zhasla.
Tys vyvolené předcházel
a po poušti je provázel,
až celá zem se třásla.
Před Boží tváří nebesa
i všechna jejich tělesa
se hrůzou rozplývala,
i hora Sinaj před Bohem
se chvěla v strachu přemnohém,
vždyť svého Pána znala.
5. Buď požehnán Pán s vroucností,
dne každého nás v hojnosti
zahrne dary svými;
Bůh silný, naše spasení,
ó vzdávejme mu chválení
vždy zpěvy srdečnými.
On sám je Pán Bůh silný náš,
v čas soužení je naše stráž,
náš hrad i naše sláva.
Bůh s námi, kdo nám uškodí?
I ze smrti Pán vyvodí,
po smrti život dává.