1. Dm Nuž Am PáA# nu zvučGm ně zpíAm vejDm me,
Dm na čest jeF mu proG křikujD me,
Dm té A# našeGm ho spaC sení Am skáDm le.
Dm Pojďte, před C něj F blízce Gm vstupAm me,
Dm chválu a F čest mu Gm vzdáDm vejA me,
Dm žalC my zpíAm vejme A# jemu C stáDm le.
2. Vždyť Bůh náš je Bůh největší,
nad všechny bohy mocnější,
nade vším slavně panující,
všechny zemské hlubokosti,
též i všech hor vysokosti
v svých rukou mocných zdržující.
3. Též nad mořem on panuje,
on stvořil je, udržuje,
i zemi, dílo to rukou svých.
Pojďme, před ním se sklánějme,
že Stvořitel je, vyznejme,
ctěme ho v službách jemu vzácných.
4. On Bůh je náš, my jsme jeho
stádce lidu zvoleného,
on pase nás vždy bez přestání,
a proto nezatvrzujte
svá srdce, když ho slýcháte,
laskavé jeho zavolání.
5. To otcové činívali,
že slyšet jeho nechtěli
a měli srdce zatvrzelé.
Zato do odpočinutí
Bůh nedovolil jim vjíti;
to přisáhl a splnil cele.