Když uléhám, když vstávám, ty zkoumáš mne a znáš (Žalm 139)
4398
Skrýt akordy
1. Když uléhám, když vstávám,
ty zkoumáš mne a znáš,
úmysl můj, mé přání
sám zdávna předvídáš.
Kam půjdu, kde chci zůstat,
má slova dřív než zazní,
vše, Bože, poznáváš.
2. Ať klesám hloub, či stoupám,
ty kráčíš přede mnou.
Kam skrýt se před tvou tváří,
kam zmizet, uprchnout?
Tvé divy nelze chápat,
mou mysl bázeň svírá
před mocí nesmírnou.
3. I kdybych s jitrem vzlétl
do končin nejzazších,
když v temnotách se ztrácím,
v hlubinách bezedných,
tvá moc mne doprovází.
Noc pro tebe je jasná,
jsi světlem bloudících.
2025