1. Ach, Bože náš!
Ty dobře znáš
mé mnohé těžké viny,
z nichž žádný mne
nevytrhne
než ty, Bože jediný.
2. Bych končiny
země nyní
přešel, chtě zproštěn býti
jha těžkého,
však přece ho
já nemohu pozbýti.
3. Protož k tobě
v té své mdlobě
utíkám se, Bože můj!
Milost mi dej,
v soud nevcházej!
Smířil mne s tebou Syn tvůj.
4. Učiň se mnou,
jak chceš. Pevnou
naději skládám v tobě,
že mě s svými
zvolenými
z milosti přijmeš k sobě,
5. což, ó Pane,
že se stane,
věřím. Pro tvého Syna,
Krista Pána,
jest mi brána
do nebes otevřína.
6. Jezu Kriste, tys zajisté
za všechny smrt podstoupil,
mě skrze svou krev přesvatou
draze sobě vykoupil.
7. To mě sílí,
až se milý
duch můj rozloučí s tělem,
v nebi dosti
mám radosti
s tebou, svým Spasitelem.
8. Bože, tobě
v každé době
ode mne chvála půjde.
V to doufám vždy,
neboť Pán dí:
„Kdož věří, spasen bude!“