Ty, Tvůrce země nesmírný,
vynořiv půdu z hlubiny
nad hladinu vod neklidnou,
dal jsi nám zemi nehybnou.
By plodíc dobré plodiny,
poseta květy pestrými,
zároveň nesla hojnou žeň
a pastvu milou tvorům všem.
Vyprahlou duši v bolesti
ztiš balzámem své milosti,
ať smyje pláčem viny své
a krotí tužby vášnivé.
Ať vždycky příkazů tvých dbá
a všemu zlu se vyhýbá,
ať se jen dobrem naplní,
šíp smrti ať ji nezraní.
To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.