1. Na olC táři, (na olEm táři), kde se Am láme světa F čas,
s chlebem, C vínem, (s chlebem, Em vínem), srdce Am dává každý z F nás.
Na olC táři, (na olEm táři), kde se Am nebe země dotýF ká,
silou láC sky, (silou láEm sky), proměňAm srdce hříšníF ka.
C V lásG ku, co ve mně Am vždycky zvítěF zí,
C v lásG ku, co ji Am nic neporaF zí.
C V lásG ku, co mi Am v očích zazáF ří,
co je jak C slunG ce, pohlaF zení po tváC ři.
2. Na olC táři, (na olEm táři), místo Am zázraků se nacháF zí.
V podobě C chleba (a Em vína) živý Am Bůh k nám přicháF zí.
On C dává (se Em celý). Své tělo,Am krev, dává F nám.
Do všech C koutů (všech Em zemí) se Am Bůh rozdáF vá.
C Jako láG ska, co Am vždycky vyhráF vá,
C jako láG ska, co v Am srdci zůstáF vá.
C Jako láG ska, co v Am očích zazáF ří,
hřeje jak C slunG ce, pohlaF zení po tváC ři.