Skrýt akordy
1.  Jak přivítat   mám Tebe,
můj Králi   z výsosti,
kterému zem   i nebe   vstříc
plesá s   vroucností?
Ó, Jezu,   světlo v   duši
mi rozsvěť   jasné sám,
ať jak   Tě ctíti   sluší,
vždy správně   vím a   znám!
2.  Lid prostírá   Ti palmy
a květy   na počest;
i já   chci pěti   žalmy
a ducha   k Tobě   vznést.
Ó, dejž,   ať zelená   se
a chvály   upřímné
ze všech   sil v   každém čase
ať zvučí   srdce mé!
3.  Zdas něco   opominul
pro radost   mou a   čest?
Když v   bídě své   jsem hynul,
a zbloudil   z pravdy   cest,
když zbaven   cti a   slávy
jsem ve   vyhnanství mřel,
Tys přišel,   Přítel pravý,
a ráj   mi otevřel.
4.  Plakal jsem   v smrti   strachu,
Tys rozbil   hrobu mříž.
Byl snížen   jsem až   k prachu.
Tys v   svou mě   zdvihnul výš,
čest, pokoj,   věč- né   jmění
mi vrátils   v hojnosti,
a ještě   konce není
tvé božské   milosti.
5.  Nic z   rajského Tě   místa
nevedlo v   stánek náš
než milost   vroucí, čistá,
jíž k   všemu světu   pláš,
chtě ze   všech muk   a strastí
a z   nevýslovných bíd,
jak i   z pekelné   pasti
svůj vykoupiti   lid.
6.  Poslyš, ty   smutné stádce,
a v   srdce si   to vpiš,
že ke   konci se   vkrátce
tvá úzkost   schýlí již.
Aj, ve   dveřích již   stojí
tvůj Pastýř   laskavý,
On všechny   rány zhojí
a křivdy   napraví.
7.  On v   oblaku se   blíží,
by vzpurné   odsoudil,
a na   své s   láskou shlíží,
dá v   nebi jim   svůj díl.
Ó, přijdiž,   Přežádoucí,
a ve   svou vem   nás říš,
kde, Slunce   nehasnoucí,
se věčnou   slávou skvíš!
Zpěvník ProScholy.cz 2024