5330
Jak přivítat mám Tebe
1. Jak přivítat mám Tebe,
můj Králi z výsosti,
kterému zem i nebe vstříc
plesá s vroucností?
Ó, Jezu, světlo v duši
mi rozsvěť jasné sám,
ať jak Tě ctíti sluší,
vždy správně vím a znám!
2. Lid prostírá Ti palmy
a květy na počest;
i já chci pěti žalmy
a ducha k Tobě vznést.
Ó, dejž, ať zelená se
a chvály upřímné
ze všech sil v každém čase
ať zvučí srdce mé!
3. Zdas něco opominul
pro radost mou a čest?
Když v bídě své jsem hynul,
a zbloudil z pravdy cest,
když zbaven cti a slávy
jsem ve vyhnanství mřel,
Tys přišel, Přítel pravý,
a ráj mi otevřel.
4. Plakal jsem v smrti strachu,
Tys rozbil hrobu mříž.
Byl snížen jsem až k prachu.
Tys v svou mě zdvihnul výš,
čest, pokoj, věč- né jmění
mi vrátils v hojnosti,
a ještě konce není
tvé božské milosti.
5. Nic z rajského Tě místa
nevedlo v stánek náš
než milost vroucí, čistá,
jíž k všemu světu pláš,
chtě ze všech muk a strastí
a z nevýslovných bíd,
jak i z pekelné pasti
svůj vykoupiti lid.
6. Poslyš, ty smutné stádce,
a v srdce si to vpiš,
že ke konci se vkrátce
tvá úzkost schýlí již.
Aj, ve dveřích již stojí
tvůj Pastýř laskavý,
On všechny rány zhojí
a křivdy napraví.
7. On v oblaku se blíží,
by vzpurné odsoudil,
a na své s láskou shlíží,
dá v nebi jim svůj díl.
Ó, přijdiž, Přežádoucí,
a ve svou vem nás říš,
kde, Slunce nehasnoucí,
se věčnou slávou skvíš!
Zpěvník pro scholy 2026
2026