1. My čekáme, kdy zavítáš,
tvůj příchod vyhlížíme;
již přijdeš záhy, Pane náš,
již málo času, víme!
Kdo Tě čeká, se neleká,
vstříc s radostným jde plesem;
i my své srdce nesem.
2. My čekáme Tě s důvěrou
zde za dnů zkoušek víry.
Tys snášel kříž svůj s pokorou,
jsa laskav bez vší míry.
Jak bychom my / zde ve dnech tmy
se kříži vzpírat měli,
když tvá vůle tak velí?
3. My čekáme Tě, Ty zde již
nám srdce vznítils cele.
Ty skrytě při nás v duchu dlíš,
však jednou přijdeš skvěle,
a potom dáš / nám, Pane náš,
u sebe pokoj věčný
a život nekonečný.
4. My čekáme Tě, přijdi již;
viz, srdce vstříc Ti tlukou!
Již padá z beder všecka tíž,
již prchá starost s mukou.
Až, Pane, pak / tvůj spatřím zrak,
budu se blahem chvěti
a věčný dík Ti pěti!