5368
To je ta noc
1. To je ta noc, kdy neskonalou
jsem spatřil Boží dobrotu;
to dítě, jež s andělů chválou
jas vnáší v moji temnotu,
a světlo toto přejasné
ni tisíc sluncí nezhasne.
2. Patř do Betléma, duše moje,
a skrovnou stáj tam vděkem zdob!
Hle, záře z této tmavé sluje
svou mocí vniká do všech dob,
v nich soužení zahání noc,
všech hříchů a též smrti moc.
3. V tom světle blaženost zříš jasnou
a nebes můžeš vidět cíl;
až hvězd a sluncí světy zhasnou,
již, kdo ví, málo k tomu chvil,
to světlo bude s jasem tvým
nebem celým a tvým jměním!
4. Nechť zatím vždy jen jasně plane
tvé víry a tvé lásky zář;
jen věrným dá Bůh vyžádané
a zasvitne jim jeho tvář;
ten, chceš-li, by ti spomoh’ svit,
sám nesmíš v sobě temna mít.
5. Ježíši, Vánoc krásné slunce,
svou přízní srdce moje hřej;
Ty, vánočních radostí strůjce,
to umění sám duši přej,
jak v světle já bych chodit měl
a jasem tvým se stále skvěl!
Zpěvník pro scholy 2026
2026