1. Rok starý v moře věků se noří již,
ó, přijmi oběť vděků a prosby slyš,
Ty, věčný věků Králi, v němž není změn,
slyš naše žalmy, chvály, buď vroucně ctěn!
2. Tys otvíral svou ruku a žehnal nám,
Tys chránil v světa hluku dům, školu, chrám;
Tys sirotka i vdovu v své péči měl,
Tys na každý den znovu k nám v lásce zřel.
3. Buď chvála Tobě z toho, co nám jsi dal,
ať málo to, neb mnoho, ať ples neb žal;
Tys nejlíp věděl, Pane, co chtěl jsi dát,
tvé jméno požehnané buď tisíckrát.