1.         Ó, Beránku,           kdo lásky           tvojí 
          zná nevistihlé           hlubiny? 
          Kdo pochopí,           cos trpěl           v boji, 
          Ty čistý,           svatý, nevinný! 
          Jak ovce           tichá na           zabití 
          byls veden           na vrch           Golgaty, 
          až na           dno chtěl           jsi kalich           píti, 
          ó, Jezu,           na kříž           přibitý. 
           
  2.         Zlo temnosti           Tě obklíčilo, 
          však s           Otcem v           stálém spojení 
          jsi skončil           slavně celé           dílo 
          k cti           Boží, lidem           k spasení. 
          Svou lásku           zjevils na           Golgatě, 
          však člověk           nes’ Ti           zášť a           smích, 
          Ty splnils           vůli Boží           svatě, 
          my dovršili           tam svůj           hřích. 
           
  3.         Ó, Beránku,           my ve           slabosti 
          dík vřelý           Tobě neseme, 
          však plně           jednou, mdlob           svých prosti, 
          Tě chválit           v nebi           budeme. 
          Tvou obětí           až k           nebes výši 
          se v           slávu tvoji           smíme vznést, 
          kde vládnout           budou s           Tebou tiší 
          a Tobě           vzdávat chválu,           čest.