1. Ó, Beránku, kdo lásky tvojí
zná nevistihlé hlubiny?
Kdo pochopí, cos trpěl v boji,
Ty čistý, svatý, nevinný!
Jak ovce tichá na zabití
byls veden na vrch Golgaty,
až na dno chtěl jsi kalich píti,
ó, Jezu, na kříž přibitý.
2. Zlo temnosti Tě obklíčilo,
však s Otcem v stálém spojení
jsi skončil slavně celé dílo
k cti Boží, lidem k spasení.
Svou lásku zjevils na Golgatě,
však člověk nes’ Ti zášť a smích,
Ty splnils vůli Boží svatě,
my dovršili tam svůj hřích.
3. Ó, Beránku, my ve slabosti
dík vřelý Tobě neseme,
však plně jednou, mdlob svých prosti,
Tě chválit v nebi budeme.
Tvou obětí až k nebes výši
se v slávu tvoji smíme vznést,
kde vládnout budou s Tebou tiší
a Tobě vzdávat chválu, čest.