5423
Ó, země hleď, tvá spása
1. Ó, země, hleď, tvá spása,
tvůj život a tvá krása
na kříži zhasíná.
Ten Kníže velebnosti
však rány, smích a zlosti
již tiše od všech přijímá.
2. Pojď blíž a slyš, kdo sténá;
to ústa zkrvavená
v bolesti sevře- ní.
A srdce, jemuž trýzně
teď vládnout chtějí přísně,
zná jenom pláč a úpění.
3. Kdo Tě to krutě ztýral,
kdo se Ti naposmíval,
když bylo Ti tak zle?
Vždyť hříchu neznáš špínu,
zlou ani malou vinu,
jak my a naše děti zde!
4. To já a moje činy,
mé zrady a mé viny
jsou příčinou tvých běd.
Jak písku, který leží
u moře na pobřeží,
i mých je hříchů bezpočet.
5. To já měl každodenně
nést svůj trest zaslouženě
a končit v temnotách.
Tys zvolil moji cestu,
vzal tíhu mého trestu,
mé odsouzení a můj strach.
6. Co mohu dát Ti, Pane?
Jen cáry roztrhané,
můj život – stálý hlad.
Však jedno sevřu pevně,
tvou lásku, která ve mně
chce všechno světlem rozeplát.
Zpěvník pro scholy 2026
2026