Skrýt akordy
1.  Bože, jehož   moc a   síla
mnohá učinila   díla a   celý svět   zdržuje:
já tvou   dobrotu spatřuji,
když to   množství považuji,
mysl má   se zdvihuje
k Otci,   Tvůrci!
Ach, když   svatě patřím   na Tě,
Slitovníka, vidím   pro sebe   hříšníka.
2.  Když patřím   na tvá   nebesa, /
tu můj   zrak se   vzhůru nesa,   /
tvou dobrotu   spatřuje. /
Krásný běh   těch světel   nebe, /
jež jsou   stvořena od   Tebe, /
mé mysli   povzbuzuje /
k chvále,   stále /
bych Tě   vzýval, vděčně   zpíval Tobě   na čest:   /
Otče, tvá   moc veliká   jest!
3.  V nečasích,   v bouřkách,   v povětří,   /
které rozkazů   tvých šetří,   /
tvou dobrotu   spatřuji. /
Oheň i   s vodou   všelikou /
zvěstuje lásku   velikou, /
čehož rád   pozoruji /
a chci   vzdáti /
chválu Tobě   v každé   době;
ach, tvá   síla /
mnohá učinila   díla!
4.  Na tvé   zemi, jež   nám chleba   /
dává i   všeho, jak   třeba /
k zachování   života, /
na lesích,   lukách a   rolích, /
na pahrbcích   i údolích   /
skví se   mi tvá   dobrota. /
Vidím, cítím,   /
okušuji, že   zvěstují věci   všecky /
tvou dobrotu   všude vždycky.
5.  Ó, táhni   mne od   časnosti /
k sobě,   Pane vší   jasnosti, /
svou láskou   převelikou; /
dej ve   všem na   Tě patřiti,   /
za vše   dobré Tě   slaviti /
nábožností všelikou,   /
Otče, Tvůrce!   /
Dej, ať   ve všem   Tobě živ   jsem,
ať se   Tobě /
dobře líbím   v každé   době.
Zpěvník ProScholy.cz 2024