Věřme my v svého Stvořitele
5577
Skrýt akordy
1. Věřme my v svého Stvořitele,
v Boha Otce všemohoucího,
nebe, země učinitele,
v své podstatě nepočatého,
v bytí neproměnného a velebného,
jenž se v každém tvoru divně zjevuje,
sám sebou všecko obživuje,
2. Věřme také i v Syna jeho,
jenž se z Otce před věky rodí,
v Pána svého nestvořeného,
jehož moudrostí všecko stojí.
Ten pro lidské spasení
dal se k zmaření,
z nebe vstoupiv v život přečisté Panny,
narodil se z ní bez poskvrny.
3. Jenž pod Pontským Pilátem trpěl,
ukřižován umřel i pohřben.
Sestoupil k vězňům až do pekel,
třetího dne předivně vzkříšen.
Vstoupil jest na nebesa,
sám sebe nesa,
aby přijal pravice božské správu,
velebnost královskou i slávu.
4. Odtud má osobně přijíti
k soudu živých i také mrtvých,
věrně své od zlých rozloučiti,
vzíti do příbytků nebeských.
Hříšníky odsouditi i zapuditi
do ohně pekelného s ďáblem zlostným
k mukám věčným a přezlostným.
5. Věřme my i v Ducha svatého,
dárce věrných i těšitele,
v Pána Boha dobrotivého
všech zvolených posvětitele,
Otci, Synu rovného,
jednobytného,
jenž svou podstatou božskou vše zdržuje
a vesmír svatě naplňuje.
6. Věřme v jedinou Církev svatou,
v níž jest všech svatých obcování,
v kteréžto máme službu pravou,
svědomí svých k ujišťování,
hříchů všech odpuštění
i nevážení
z milosti božské pro Krista samého
a víru, kterou máme v Něho.
7. V tom čekejme pravdy naděje /
těla budoucího vzkříšení,
živo- ta, jímž sám Bůh daruje
v slávě v nebeském utěšení,
bychom v tvář jeho hledíc,
v Něm rozkoš majíc,
došli nasycení dokonalého.
Amen. Dej nám dojíti toho.
2024