1.         Bůh je           můj hrad           a duch           můj rád 
          má k           slovu jeho           zření. 
          Bože, toť           vím, že           zde chodím 
          vírou, a           neviděním. 
           
  2.         Dej pravého           slova svého           / 
          moci mi           okusiti; / 
          nedopusť mne,           milý Pane,           / 
          od víry           odloučiti! 
           
  3.         Tvé slovo           jest mých           světlo cest!           / 
          Ono mne           pravdě učí           / 
          a jak           Tobě v           každé době           / 
          sloužit mám,           mi poroučí. 
           
  4.         Duše hodnost,           nesmrtelnost / 
          tvé slovo           vysvětluje, / 
          po časnosti           ve věčnosti           / 
          mne život           následuje. 
           
  5.         Uložení o           shlazení / 
          lidských hříchů           a zlostí           / 
          já bych           neznal, kdybych           nebral / 
          z tvého           slova světlosti. 
           
  6.         Nyní v           smutku a           zármutku / 
          pro hřích           nemám zoufati;           / 
          Ty odpouštíš           a mne           učíš / 
          vírou ,Otče!‘           říkati. 
           
  7.         Obnovení, posvěcení,           / 
          k spasení           mám být           pilný; / 
          však toho           sám nevykonám,           / 
          tvé slovo           mne posilní. 
           
  8.         Dej, ó,           Pane, ať           zůstane, / 
          tvé slovo           mou žádostí,           / 
          osvícením, potěšením,           / 
          mocí k           věčné radosti!