1. Bůh je můj hrad a duch můj rád
má k slovu jeho zření.
Bože, toť vím, že zde chodím
vírou, a neviděním.
2. Dej pravého slova svého /
moci mi okusiti; /
nedopusť mne, milý Pane, /
od víry odloučiti!
3. Tvé slovo jest mých světlo cest! /
Ono mne pravdě učí /
a jak Tobě v každé době /
sloužit mám, mi poroučí.
4. Duše hodnost, nesmrtelnost /
tvé slovo vysvětluje, /
po časnosti ve věčnosti /
mne život následuje.
5. Uložení o shlazení /
lidských hříchů a zlostí /
já bych neznal, kdybych nebral /
z tvého slova světlosti.
6. Nyní v smutku a zármutku /
pro hřích nemám zoufati; /
Ty odpouštíš a mne učíš /
vírou ,Otče!‘ říkati.
7. Obnovení, posvěcení, /
k spasení mám být pilný; /
však toho sám nevykonám, /
tvé slovo mne posilní.
8. Dej, ó, Pane, ať zůstane, /
tvé slovo mou žádostí, /
osvícením, potěšením, /
mocí k věčné radosti!