Jednu vzácnou knihu mám

5589

Autor: Jan Waclawek

Skrýt akordy
1.  Jednu vzácnou   knihu znám,   mluví ke   mně z   ní Bůh   sám.
Ve vzpomínkách   vynoří se   dávné dny.   V paměti   mé stále   zní,
jak maminka   četla mi   zvěst radostnou,   krásnější nad   všechny sny.
Převzácná ta   kniha svatá,   / světla   jas mým   nohám na   cestu je   dán.
Je mi   dražší den   co den,   cestou přímou   vede jen   do otčiny   věčné tam,   kde vládne   Pán.
2.  Matka četla   z knihy   té, o   oběti přesvaté,   jak Pán   Ježíš za   mne na   kříž přibit   byl. Slzy   byly v   očích mých,   když vykoupen   z hříchů   svých, s   Bohem smířen,   dál už   ve víře   jsem žil.
Převzácná ta   kniha svatá,   světla jas   mým nohám   na cestu   je dán.   / Je   mi dražší   den co   den, cestou   přímou vede   jen do   otčiny věčné   tam, kde   vládne Pán.
3.  Dnes už   jsou jen   vzpomínkou chvíle   čtení s   maminkou; Slovo   Boží mne   však vede   stále dál.   V něm   odkrývám zas   a zas   množství nových   vzácných krás,   posilňován, abych   vírou pevně   stál. Převzácná   ta kniha   svatá, světla   jas mým   nohám na   cestu je   dán. Je   mi dražší   den co   den, cestou   přímou vede   jen do   otčiny věčné   tam, kde   vládne Pán.
Polsky
Jedną księgę   starą mam,   Bóg z   niej do   mnie mówi   sam. Do   dni dawnych   myśl mą   zwraca treść   jej stron.   / Matka   mi czytała   z niej,   nie zapomnę   chwili tej,   gdy radosna   brzmiała wieść,   jak słodki   ton. /   Księga święta,   niepojęta! /   O jak   jasne zsyła   światło dla   mych nóg!   / Jest   mi droższą   z każdym   dniem, prostą   drogą wiedzie   mnie do   ojczyzny cudnej,   gdzie mnie   czeka Bóg.
Zpěvník ProScholy.cz 2024