5592
Ó, Bože! Já nemohu dosti
1. Ó, Bože! Já nemohu dosti
za tvé slovo děkovati;
přes Krista mne vedeš k moudrosti;
ó, jak Tě oslavovati!
Bych neznal tvého učení,
málo bych měl potěšení.
2. Byl bych v bludu, v nebezpečenství,
na cestách tmavých, nejistých;
stíhalo by mne zlořečenství
hříchů a skutků nečistých
i s pokutou v každou dobu
bál bych se smrti a hrobu.
3. Ale ze všech těchto temností,
bludů, také hříchů moci,
ráčil slova svého jasností
Kristus Pán mne již vymoci,
ukázav mi podle rady
Nejvyššího cestu pravdy.
4. Já vím, k čemu mne stvořil Bůh můj,
znám všecky své povinnosti;
nemá v smrti usnouti duch můj;
kdo v Tě věří, živ jsa v ctnosti,
Jezu, dobře má obstáti,
s Tebou v slávu se dostati.
5. Ó, Bože, pomáhej s vděčností
toho dobrého učení
následovat s stálou pilností
a z něho brát potěšení;
nedej žádnému posměchu
vzíti mi toho prospěchu.
Zpěvník pro scholy 2026
2026