1. Světlo světa osvěť mne,
abych sebe i Tě znáti,
a u víře upřímné
mohl Otcem nazývati,
tak se v zdejším živobytí
mohl k nebi připraviti.
2. Slovo tvé je pravdivé, /
dejž ho dobře pochopiti /
a zkoumati bedlivě /
a z něho se naučiti, /
jak mám najíti spasení, /
jak ujíti zatracení.
3. Dej mi však nejen právě /
slovu tvému rozuměti, /
než pomáhej laskavě /
známou cestou i kráčeti, /
sic bych při tom svém umě- ní /
měl jen těžší provinění.
4. Kdo slovo následuje, /
ten má jistě to poznati, /
co ono těm slibuje, /
jež ho budou ostříhati /
a v něm najde i v soužení /
pramen svého potěšení.
5. Pomáhej mi vzrůstati /
ze dne na den v tvém umění; /
budu-li nalézati, /
což těžkého k srozumění, /
vzdal ode mne pochybnosti /
a nauč poníženosti.
6. V světle svém mi, Pane, dej /
patřit k cíli věčné slávy, /
přesvědčit se pomáhej, /
jak šťastný tvůj ctitel pravý, /
který po věčnosti touží, /
Bohu a ne světu slouží.
7. Nové přidej mi síly /
slovem tvým se vždy říditi, /
pobožně každou chvíli, /
jako dítě tvé choditi; /
tak mne v onom živobytí /
světlo jasnější osvítí.