1. Ó, Jezu můj, v tom blaho je a slast,
smět život tak Ti denně k nohám klást,
smět Tebe, jenž v mém srdci zvítězil,
ctít, zvelebovat, chválit ze všech sil.
Svou rukou kladu ve tvou zas,
co slzy slasti kanou zpod mých řas.
Přes radost, strast i žal, jaks vedl, veď mne dál
a slavně doveď si mne ve vlasti jas.
2. Když zdálo se, že zhynu v hříších svých.
Však Ty jsi do svých loktů milostných
mne pojal, když jsem lkal a odpustil
a nikdy mne z nich, nikdy nepustil.
Svou rukou kladu ve tvou zas,
co slzy slasti kanou zpod mých řas.
Přes radost, strast i žal, jaks vedl, veď mne dál
a slavně doveď si mne ve vlasti jas.
3. A na tom kříži, krváceje z ran,
mne provázel jsi, přítel můj i Pán.
Však nejen na něm – v srdci mém jsi dlel
a mnohou moji prosbu vyslyšel.
Svou rukou kladu ve tvou zas,
co slzy slasti kanou zpod mých řas.
Přes radost, strast i žal, jaks vedl, veď mne dál
a slavně doveď si mne ve vlasti jas.
4. Smím nejen líbat roucha tvého lem,
smím zvát Tě králem srdce, přítelem,
smím zvát Tě štěstím na světě svým vším
a slíbit: Nikdy se Tě nespustím.
Svou rukou kladu ve tvou zas,
co slzy slasti kanou zpod mých řas.
Přes radost, strast i žal, jaks vedl, veď mne dál
a slavně doveď si mne ve vlasti jas.