Ozdobiž se duše milá
5616
Skrýt akordy
1. Ozdobiž se, duše milá,
hleď bys více nehřešila;
opustiž skutky temnosti,
přistupiž k jasné světlosti,
neb, aj, Pán, který tě spasil,
hody tobě teď připravil,
host velebný dárce všeho
vstoupit chce do srdce tvého.
2. Ach, jak velmi žádostivá
duše má je i žíznivá
po Tobě, příteli lidský,
po kterém já toužím vždycky.
Ó, bych nápoj ten nebeský
dosáhnout mohl z té stezky
a přes toto své dychtě- ní
stal se s Bohem sjednocený.
3. Komu rozumu dostane,
by pochopil ten div Páně,
že chléb tento nepřestává,
buď tisícům se rozdává?
Tímž způsobem kalich svatý
nápoj zůstává bohatý:
Ó, tajemství neslýchané,
Duchu Božímu poddané!
4. Však když pokání činíme
a slovu Páně věříme,
bývá srdce zatemněné
Duchem Božím osvícené,
který nás vede k dobré- mu
a k předsevzetí svatému;
tak život náš obnovuje,
víru v Krista posilňuje.
5. Teď užitky stolu Páně
hodným hodovníkům dané:
víra, láska, osvícení
a s Bohem věrné spojení;
kdo pak s pokáním prodlévá,
ten též nehodně užívá,
aniž dojde rozhřešení,
ale věčné odsouzení.
6. Ježíši, slunce života,
Tys má radost i ochota,
Ježíši, mé občerstvení,
srdce mého potěšení,
aj, teď k nohám tvým se kladu,
pomoz vstáti z mého pádu,
pro užitečné jedení
Tobě ke cti, mně k spasení.
7. Z lásky jsi z nebe sestoupil,
bys mne hříšného vykoupil,
život svůj za mne kladoucí
a smrt přehořkou nesoucí;
to kdyžs ráčil podstoupiti,
neželels krve prolíti,
kterou mne teď občerstvuješ,
co svědčí, že mne miluješ.
8. Ježíši, chlebe pravdivý,
dej, ať jsem vždy Tebou živý;
učiň mne hosta hodného
stolu svého nebeského,
ať vždy, když s Tebou hoduji,
na tvou lásku pamatuji
a s Tebou tam na výsosti
žiji ve věčné radosti.
2024