1. U stolu tvého církve tvá zvěstuje, Ježíši,
tvou smrtí že jsme spaseni, poklade nejvyšší.
Tys věčně smířil s Otcem nás,
Spasení dokonáno jest;
tvá oběť věčný platí čas.
za to buď Tobě věčná čest,
ó, Pane náš, od církve, Pane náš!
2. Slyš, světe, církve Boží hlas: /
Pán Ježíš, Boží Syn, /
na kříži umřel bolestně /
za břímě našich vin. /
Ó, hříšníci, my zvěstujem /
hynoucím v hříších duším všem: /
Ježíš, Syn Boží, z lásky k vám /
dal Bohu v oběť sebe sám; /
ó, světe, slyš /
hlas církve, světe, slyš!
3. Chléb, který tady lámeme, /
náš Pane, svědčí nám, /
že jistotně jsi tělo své /
dal v oběť za nás sám. /
My těšíme se z toho již, /
žes, Jezu, strpěl za nás kříž. /
Tvé rány, tvoje zsinalost /
jsou lék náš, zdraví, sláva, skvost, /
ó, mano Ty, / ó, nebes mano Ty!
4. A kalich, z něhož pijeme, /
smlouva v krvi tvé, /
cos vylil za nás, Ježíši, /
z převelké lásky své. /
Náš hřích je smyt a smířen Bůh! /
To stvrzuje nám svatý Duch. /
My jednota jsme dítek tvých, /
ó, Otče, jenž jsi v nebesích, /
ó, Otče náš, /
ó, Bože, Otče náš!
5. Při stolu tvém se těšíme, /
že brzo přijdeš již. /
Ó, Hlavo církve, nemeškej /
a prosbu naši slyš: /
My s Tebou denně víc a víc /
patříme tvému příští vstříc; /
přijď brzo, církev shromažď svou /
na večeři tu nebeskou! /
Ó, nemeškej, /
ó, Jezu, nemeškej!