1. Den odchází tiše, zní jen větví šum,
zrak pozvedám výše, výš, až k nebesům.
Klid, je chvíle svatá, skví se luny tvář,
v tmách se třpytí zlatá hvězd vznešená zář.
2. Jak posvátná chvíle, jak velebný čas.
Vše tichounce, mile zve k modlitbě nás.
Níž čelo se sklání, chví v úctě se duch,
svou přesvatou dlaní sám všem žehná Bůh.