1.         Den odchází           tiše, zní           jen větví           šum, 
          zrak pozvedám           výše, výš,           až k           nebesům. 
          Klid, je           chvíle svatá,           skví se           luny tvář, 
          v tmách           se třpytí           zlatá hvězd           vznešená zář. 
           
  2.         Jak posvátná           chvíle, jak           velebný čas. 
          Vše tichounce,           mile zve           k modlitbě           nás. 
          Níž čelo           se sklání,           chví v           úctě se           duch, 
          svou přesvatou           dlaní sám           všem žehná           Bůh.