5873
Má duše se nespouštěj
1. Má duše se nespouštěj
nikdy Boha svého,
neb On též neopustí
mne času žádného;
v Něm je má naděje,
On mne ve dne i v noci
opatruje svou mocí,
když se mi zle děje.
2. Abych vždy mohl jíti
po cestách upřímných
a marně neblouditi
v temnostech omylných,
světlo slova svého
přede mnou osvěcuje
a mne sám ochraňuje
před lstí ďábla zlého.
3. Byť mne pak opustili,
jak se v světě děje,
přátelé moji milí,
však mi sám Bůh přeje;
živí mne z milosti,
zbaví tak všeho zlého
duši, tělu zhoubného,
přivede k radosti.
4. Jemu já se oddávám
v štěstí, též i v bídě,
jeho vždycky zůstávám
v smrti i v životě;
vím, že neopustí
doufajícího v sebe,
ale dá pomoc z nebe,
když těžkost dopustí.
5. On sobě nelibuje
nic pádu našeho,
On velmi nás miluje,
takže Syna svého
dal nám ke spasení,
abychom v Něj věřili
a věčně živi byli,
jsouc pekla zbavení.
6. Srdcem tedy děkujme
Stvořiteli svému
a vděčnost prokazujme
v každou chvíli Jemu;
šťastná je hodina,
v kterou člověk s vděčností
a v srdečné žádosti
na Boha vzpomíná.
Zpěvník pro scholy 2026
2026