Dvě jsou cesty
5895
Skrýt akordy
1. Dvě jsou cesty, po nichž kráčí lid:
může k slávě nebo k smrti jít,
až se pouť pozemská skončí
tam u věčnosti bran.
2. Dvě jsou brány, jež projdem v ten den,
ale úzkou možno vejít jen
tam, kde běd a nářků není víc,
kde nám Bůh jde vstříc.
3. Kterou cestou, člověče, jdeš? S kým?
Která brána bude cílem tvým?
Zdali získat toužíš ze všech sil
Boží slávy díl?
4. Široká je cesta a tam – smích,
avšak na ní k smrti vede hřích.
K věčné zkáze půjde v soudný den,
kdo tkví v hříchu jen.
5. Zamysli se: Kudy chceš a kam?
Cestu spásy dává však Bůh sám!
Když se vírou spojíš s Kristem již,
duši zachráníš.
Polsky
Po dwóch drogach śpieszy mnogi lud;
w zgubę wieczną albo w chwały gród,
aż się podróż ziemska skończy tam
u wiecz- ności bram.
2025