1. Když jasnou a tichou, klidnou nocí
jdu cestou, na nebi plno hvězd,
tu ptám se: Kdo má mě ve své moci?
Kdo může v mé řití smysl nést?
Ó, Bože, ó, Bože, Pane můj,
z mých vin, prosím, kéž smím být vykoupen.
Víš dobře, že vždycky chci být tvůj,
hřích vyznávám, chci tvou cestou kráčet jen.
2. Když zklamán sám sebou stále padám,
hřích v boji až k zemi sráží mě,
když ztrácím svůj pokoj a jen strádám,
pak celou svou duší hledám Tě.
Ó, Bože, ó, Bože, Pane můj,
z mých vin, prosím, kéž smím být vykoupen.
Víš dobře, že vždycky chci být tvůj,
hřích vyznávám, chci tvou cestou kráčet jen.
3. Ač v bouřích a zkouškách život plyne,
chtěj vědět, že můžeš s Pánem být.
Kdo klesne, ať vstane, jinak zhyne!
Ať s vinou svou k Tobě chce vždy jít!
Ó, Bože, ó, Bože, Pane můj,
z mých vin, prosím, kéž smím být vykoupen.
Víš dobře, že vždycky chci být tvůj,
hřích vyznávám, chci tvou cestou kráčet jen.
Kiedy w jasną, spokojną, cichą noc
spoglądam na niebo pełne gwiazd,
wtedy myślę, czy życie to ma sens
i wołam do Ciebie, Ojcze nasz.
O, Boże, o Boże, Panie mój,
nie pamiętaj, że cza- sem było źle.
Wiesz dobrze, że zawsze jestem Twój
i że tylko Twoją drogą kroczyć chcę.