6003
Ach, jak je člověk
1. Ach, jak je člověk
bytu kratičkého,
kvete na způsob
kvítka spanilého
dnes život jeho.
2. Zítra pak, aneb
když se nejmíň nadá,
podťatý kosou
smrti, bídně padá.
To slávy jeho,
také všeho květu
bývá konec tu.
3. Smrt ustavičně
se sebou nosíme,
když nás zachvátí,
o tom my nevíme.
V každý tedy čas
hleďme být bedliví,
také střízliví.
4. Ó, milosrdný
Bože, Otče milý,
osvěcuj ducha
mého v každou chvíli,
bych pamatoval,
že mám odsud jíti,
jednou umříti.
5. A když duše má
s tělem se rozdělí,
rač ji skrze své
přesvaté anděly
do slávy věčné,
pro Krista Ježíše,
vzíti tím spíše.
6. Tam Tobě budu
radostně zpívati,
tam sto tisíc chval
vesele vzdávati
před Tvé důstojné
velebnosti trůnem;
ó, dej to! Amen.
Zpěvník pro scholy 2026
2026