1. Kdo přes tuto cizinu šťastně mne provede?
Kdo mne v onu krajinu naděje dovede?
Kdo, když zbloudím, napraví
mne do toho města,
v němž-to je pokoj pravý?
Tys, Jezu, ta cesta!
2. Tma jest: Kdo v té temnosti dává světlo věčné?
Odejme pochybnosti, dá pravdy bezpečné?
Blaze mi! Z Boží tváře
světlo zde nejvyšší
jasným plamenem září
v Tobě, můj Ježíši!
3. Když jsem blízký zoufání, kam v bídách nevěda,
kdo zdrží mé doufání a zhynout mi nedá?
A kdo, kdo mne vytrhne
z hrobu porušení?
Tys život, Pane,
Ty mne vzkřísíš k oslavení.
4. Za Tebou tedy půjdu, Tobě věřím cele,
že v Tobě život najdu, na to umru směle;
cesto má a pravdo má,
živote můj věčný!
Aj, slavím Tě, tvůj sluha,
ač mdlý, však srdečný!