6047
Raduj se, má duše milá
1. Raduj se má duše milá,
a buď v Pánu veselá,
že hodinka nastoupila,
bys k Bohu již šla z těla;
Z soužení i z žalosti
půjdeš již do radosti,
kterou oko nevídalo,
ani ucho neslýchalo.
2. Volal jsem k Bohu dnem, nocí,
jsa těžkostmi sklíčený,
aby mi přišel k pomoci
a popřál ulehčení;
jak pocestný své cesty
žádá k konci přivésti,
tak i já běh svůj skončiti
žádal jsem a s Kristem býti.
3. Když ranní denice vzchází
a sen nás zanechává,
všude se starost nachází,
těžkosti i únava;
slzy za chléb míváme,
kterýžto zde jídáme;
když slunce svítit přestává,
pláč se přece slyšet dává.
4. Ó, Jezu, Ty světlo ranní,
kterýžto vždycky vzcházíš,
buď při mně, neb skrz své rány
vykoupils mne, jako víš;
dej v pokoji, s radostí
ať vyjdu z té žalosti;
buď mou cestou, též i světlem,
potěš mne v umírání mém.
Zpěvník pro scholy 2026
2026