1. Tam v nebesích je má otčina nesnází, bolestí zproštěna,
kde vyvolení naustále nadšeně slaví nebes Krále.
V nebesích, v nebesích, moje otčina je v nebesích!
V nebesích, v nebesích, moje otčina je v nebesích!
2. Mnozí milí mne předešli tam, kde je všechny jednou uvítám,
společně na věky budem žít tam, kde nehasne slunéčka svit.
V nebesích, v nebesích, moje otčina je v nebesích!
V nebesích, v nebesích, moje otčina je v nebesích!
3. Já se též blížím k své otčině. Vroucí prosbu mám, Otče, k Tobě:
Způsob to laskavý, Pane můj, by tam vstoupil též služebník tvůj!
V nebesích, v nebesích, moje otčina je v nebesích!
V nebesích, v nebesích, moje otčina je v nebesích!