1. Přes údolí písků a dun Ty sám jsi šel.
Slyšíš jen horkého větru šum, k jídlu nic jsi nenašel.
I když Tě ďábel pokoušel, neposlechl jsi jeho hlas.
Po čtyřicet dní ses trmácel, abys pak spasil nás.
R: Prosím, ať všechny přijmu sláskou, vždyť Ty jsi pravý král.
A jen díky Tobě dýchám, nemám čeho bych se bál.
Tvá blízkost plní mé srdce, pozvedám ruce výš.
Proto Ti chci dát co nejvíce, vše, co unést smíš.
B: Stejně jako Tebe otec neopustil,
ve všech těžkých chvílích s námi tu byl.
Buď tu stále, Pane, v našem srdci.
Vedle tebe chceme jít.
R: Prosím, ať všechny přijmu sláskou, vždyť Ty jsi pravý král.
A jen díky Tobě dýchám, nemám čeho bych se bál.
Tvá blízkost plní mé srdce, pozvedám ruce výš.
Proto Ti chci dát co nejvíce, vše, co unést smíš.
R: Prosím, ať všechny přijmu sláskou, vždyť Ty jsi pravý král.
A jen díky Tobě dýchám, nemám čeho bych se bál.
Tvá blízkost plní mé srdce, pozvedám ruce výš.
Proto Ti chci dát co nejvíce, vše, co unést smíš.