1. Proč se G trápíš, proč C se trápíš tím,
co D nemáš v rukou C svých,
proč se G ztrácíš, proč se C ztrácíš,
ve svých D denních trápe C ních,
z duše G roušku pryč si C dej,
ať u D vidíš něco C víc,
k nebi G jen se podí C vej,
je tam D všechno nebo C nic.
R: Právě E m padá z nebe C mana. G D
2. Proč se G skláníš, proč se C skláníš
nad svou D malou neví C rou,
komu G bráníš, komu C bráníš
stát se D lásky přemí C rou.
Dlaně G nastav trochu C výš,
někdo D rozesmát tě C chce,
poznáš G dřív, jak uvě C říš,
jak ti D přímo C do srdce
R: Právě E m padá z nebe C mana. G D
B: G Šel jsem dlouhou C cestou tmou,
D m spásu příliš C vzdálenou,
G vyprahlostí C spoutaný,
D m bídou lidskou C zmítaný,
G ze zajetí C pomoz výš,
D m čekám až mě, C Pane,
vysvobo G díš, C D C
vysvobodíš. G C D C