P: E C#m A E C#m A E
1. OtvíE rám s pokoC#m rou srdce A své, přicháE zíš.
HlaE díš duši C#m mou, nic A jí nescháE zí.
OtvíC#m rám dokoA řán, abys mohl E číst.
Nic neskrýC#m vám, než já A sám – Ty znáš mě E líp.
PřicháA zíš a neskrýE váš, žes H7 chtěl taky se mnou C#m být.
Mám tě A rád taky E já, dávH7 no jsi štěstím C#m mým.
Máš mě A rád stokrát E víc – život H7 svůj jsi za mě C#m dal.
Nad smrA tí zvítěE zils, plný H7 lásky žiješ C#m dál.
R: A zůstáA váš pravý E Bůh, živý H7 člověk, Boží C#m Syn.
ZůstáA váš s dechem E svým. Moje H7 srdce tepem C#m tvým
bude A bít, bude E bít,
bude A bít, bude E bít.
2. OtvíE rám s pokoC#m rou srdce A své, přicháE zíš.
HlaE díš duši C#m mou, nic A jí nescháE zí.
OtvíC#m rám dokoA řán, abys mohlE číst.
Nic neskrýC#m vám, než já A sám – Ty znáš mě E líp.
PřicháA zíš a prohříE váš to, co H7 dávno zavál C#m sníh.
Do hříA chů a do temE not, do H7 všech mých zraněC#m ní.
PřicháA zíš jako E lék, abys H7 rány obváC#m zal.
Do smutA ků a bolesE tí, abys H7 slzy otíC#m ral.
R: A zůstáA váš pravý E Bůh, živý H7 člověk, Boží C#m Syn.
ZůstáA váš s dechem E svým. Moje H7 srdce tepem C#m tvým
bude A bít, bude E bít,
bude A bít, bude E bít.