1. Poru D čil Bůh kdysi A pustým pláním, G aby rodi D ly, A
po ze D mi nás rozsel A ze svých dlaní G jako A obi D lí.
Jako E m rozsévač nás H m rozsel všude G na kulatou A zem,
ví o D všem, co bylo, A je a bude, G čeká A na skli D zeň.
R: D Chci, Pane, r G ůst, D chci vydat A klasy,
D slovo tvých G úst E 7 je slovem A spásy,
D chci, Pane, r G ůst a A dobře H m vím,
G slovo tvých D úst je A sluncem D mým.
2. Jedno D zrno padlo A na kraj cesty, G nevzklíčilo D však, A
nevy D dalo žádné A ratolesti, G sezo A bl je D pták.
Jiné E m padlo na ská H m lu, kde trny G zadusily A je,
beze D světla klíček A nepatrný G dlouho A neži D je.
R: D Chci, Pane, r G ůst, D chci vydat A klasy,
D slovo tvých G úst E 7 je slovem A spásy,
D chci, Pane, r G ůst a A dobře H m vím,
G slovo tvých D úst je A sluncem D mým.
3. Jenom D v Boží půdě A zrno zraje, G světlo má i D vzduch, A
úro D da pak z něho A veliká je, G radu A je se D Bůh.
I když E m mnohé strasti H m sužují mě, v G Bohu jsem si A jist,
že při D nese jednou A i mé símě G stoná A sobný D zisk.
R: D Chci, Pane, r G ůst, D chci vydat A klasy,
D slovo tvých G úst E 7 je slovem A spásy,
D chci, Pane, r G ůst a A dobře H m vím,
G slovo tvých D úst je A sluncem D mým.