1. C Smím se G /H ptát, ja F ký byl život G tvůj?
Přišel C anděl jed G /H nou a F stůj,
ty dobré G srdce máš.
Dívko z F lidu, Boží sílu v C náručí jsi F chráni C la,
když jsi D m navečer mu A m píseň lásky B zpívala.
B Kolik ti F bylo tenkrát C roků?
Nebyl to F příkaz, snad G prosba od Boha A m laskavá.
F Jakou barvu G mají věrné C oči, neposkvr B něná?
F Jakou ochotu G tvá duše, B holubice F bílá? G
R: C A G /H ve Ma A m ria, F nebá C la ses G žít.
D m Sláva A m ti, E m vědělas, kam F jít. G
Ty dětem F svým ote A m víráš D m oči zas.
Holubice B bílá, F dík, že přišel C mezi nás.
2. D Míváš A /Db slova G Boží ukry A tá,
jenom D ty v srdci A /Db víš nej G líp,
jak plaká A val náš Král.
Jak je to G dávno, co Bůh D rozhodl,
že G pošle spásu D nám.
Pama E m tuješ si, jak se H m Boží máma C objímá?
R: D A A /Db ve Ma H m ria, G nebá D la ses A žít.
E m Sláva H m ti, Gb m vědělas, kam G jít. A
Ty dětem G svým ote H m víráš E m oči zas.
Holubice C bílá, G dík, že přišel D mezi nás.