1. Nepo C znávám sebe sám
s úzkostlivým sténáním vždy usí A m nám,
hořké slzy poly E m kám.
V sevře C ní jsem ze všech stran,
touží dál mě trýznit slovy, které A m znám,
s dotazem, kde je tvůj E m Pán? E 7 F
Proč se tak C rmoutíš, duše má? G
Proč se tak A m trápím, když vím, F
žes mi byl C blízko, nesou A m dils mě, odpus G til.
R: V bouři A m mého srdce zmítán,
tolik C rát jsem pochybo G val.
Tvoje A m sláva temno střídá, G
majes C tátem napoj G mou
duši F žízni C vou, žalem F zmáha C nou.
Jsi zách A m ranou, G jsi můj C Král.
3. Je tak C snadné odhlédnout
od tvé tváře, Pane, sám pak přemí A m tám
jenom o svém množství E m ran.
Vzpome C nout smím na ten den,
kdy jsem s velkým zástupem pro Tebe A m stál
před branou, kde byl tvůj E m chrám. E 7 F
Proč se tak C rmoutíš, duše má? G
Proč se tak A m trápím, když vím, F
žes mi byl C blízko, nesou A m dils mě, odpus G til.
R2: V bouři A m mého srdce zmítán,
tolik C rát jsem pochybo G val.
Milo A m srdenstvím mě zachraň, G
majes C tátem napoj G mou
duši F žízni C vou, žalem F zmáha C nou.
Jsi A m záchranou, G jsi můj C Král.
B: Z nouze F mých posledních vzdechů
utvoř píseň C nádhernou. G
Přijmi F tíhu všedních zmatků,
tvoje moc ji C může obej G mout.
Ztráty F bolestné a těžké G přijí A m mám a C vím, F
jenom G Ty smíš mi A m být C vším. F
3. Když do vod C hloub se potápím
a kolem příboj vln, o život zápa A m sím,
buď mi kruhem záchran E m ným.
Ty jsi C bouři učinil
a tvůj Syn se trpět nebál, kříž při A m jal,
bez něj sám bych neob E m stál.
C: F Proč se tak C rmoutím?
F Proč se tak C trápím? Vždyť vím,
F jsi zách A m ranou, G jsi můj C Král.
F Jsi zách A m ranou, G jsi můj C Král.