1. Vstříc ti vycházejí dcery králů,
po své pravici máš královnu, ozdobenou ofírským zlatem.
Slyš, dcero, a pohleď, nakloň svůj sluch,
zapomeň na svůj národ, na svůj otcovský dům.
2. Sám král touží po tvé kráse:
vždyť je tvým pánem, před ním se skloň.
Její družky, provázeny radostným jásotem,
vstupují v královský palác.