Vyslyš nás, Pane, a vysvoboď nás!
1. U babylonských řek, tam jsme sedali a plakali, + když jsme vzpomínali na Sión.
Na vrby toho kraje jsme zavěsili své citery.
Neboť tam od nás žádali písně ti, kdo nás odvlekli, + kdo nás sužovali, žádali od nás radost.
„Zpívejte nám ze siónských písní!“
2. Jak bychom mohli zpívat Hospodinovu píseň
v zemi cizí?
Kdybych měl na tebe zapomenout, Jeruzaléme,
ať mi zchromne pravice!
3. Ať se mi jazyk přilepí k patru,
jestliže na tebe nevzpomenu,
když nedám přednost Jeruzalému
před každou svou radostí.